Úterní odpoledne je (jako vždy) vhodná doba na krátkou fotoakci kdesi pod městem. Tentokrát jsme měli jasný cíl: Najít Krtkův lichoběžníkový pixel.

Takový lichoběžníkový pixel se hledá dlouho a hned několikrát. Nejdříve musíte najít stativ, aparát a hlavně vhodné světlo (pochopitelně nejlépe LF). Potom je nutné zvolit vhodný prostor, který budete fotografovat. Někteří jedinci, působící v  internetových galeriích si myslí, že při focení například několikakilometrového úseku naprosto rovných kolejí se sejdou v lichoběžníkovém pixelu, ale tak tomu opravdu není. Při extrémním zvětšení každý zjistí, že koleje, či jiné linie, se sice sešly v jediném pixelu, ale ejhle! Pixel je čtvercový - lichoběžník se nekoná. Vytvořit na fotografii lichoběžníkový pixel se daří jen v uzavřených prostorách - poslední pixel se do štoly/kanálu/trubky už nevejde a je donucen se zlichoběžnit. Vrcholem a nejvyšším uměním je vytvoření nepravidelného lichoběžníkového pixelu, což se daří jen ve starých důlních dílech při malých profilech štol a obrovských délkách rovných úseků.

Akci jsme dohodli do zastokovaného potoka, kde se podle stavebních výkresů měl nalézat 300 metrů dlouhý naprosto rovný úsek. Čtyři lidé se převlékli do overalů, broďáků a atomkecek a nastoupili do městského kanálu. Po překonání nepřekonatelného splavu jsme začali fotografovat. Už z prvních výsledů zobrazených na displeji nám bylo jasné, že Krtkův lichoběžníkový pixel dnes nenajdeme - kanál má příliš velký profil a 300 metrů nestačí. Poslední pixely mají dost místa, aby zůstaly v původním tvaru. Doprovázeni brbláním kolegy Radka, kterému se zcela zbortila stavba atomkecky, jsme opustili kanál. Ani nevíme proč, ale tiše jsme záviděli Surikatovi jeho kolegu udatného Pažouta.

Fotografické pokusy najdete ve fotogalerii...