Den 0.

Kuřim, pivo u Čajdy. Nic zaznamenáníhodného.

Den 1.

Krtek se balí o dvě hodiny déle. Výjezd z Kuřimi v 8.50. Plánujeme příjezd do Rosie ve 20.00. 600 kilometrů po dálnicích, přibližně 600 nesmyslně předjíždějících se kamiónů. Na slovensko-maďarských hranicích jsme brutálně pokousáni komáry. V 15.00 přijíždíme na maďarsko-rumunské hranice. Průjezd přes hranici bezproblémový, problémy začínají o pět metrů dál. Parkujeme na místě, kde nejméně hrozí konflikt s méně přizpůsobivými občany Rumunska a vyrážíme vyzbrojeni mačetou zakoupit „rovinětu“ – jakousi povinnou dálniční nálepku, u které měl někdo dost soudnosti, aby na ní slovo dálnice neuvedl, ale i výraz vztahující se k silnici nám přišel dost nadsazený. Mezi Aradem a Bradem nás atakuje zelený Opel Vectra, naštěstí se vše obešlo bez toho, abychom opustili vozovku v rychlosti blížící se 120 km/h. GPS hlásí příjezd do Rosie na 21.26 a opravdu ve 21.26 přijíždíme na místo. Místní nás poznávají a vřele vítají. Rozdáváme barevná sklíčka a zrcátka a otevíráme rumunská piva. Snažíme se domluvit ubytování „U dědy“, což se nám naštěstí daří. Nyní můžeme prohlásit, že akce BWP začíná. V plánu máme dva dny pochůzek.