Při znovuotevření dolu v roce 1714 byl do dolu instalováno pístové čerpadlo poháněné buď vodním, nebo šlapacím kolem. Zbytky kola se nacházejí asi pod haldou, která zčásti pochází ze staré šachty a zčásti se jedná o odstřelený strop komory. Ohlubeň úpadnice, kde byl instalován ruční vrátek a čerpadla je tvořena původními trámy, které úpadnici klasicky rozdělují na těžní a čerpací část. V čerpací části zůstal viset jeden segment čerpadel, který asi 20 centimetry vyčníval nad hladinu a v těsné blízkosti byl zachycen fragment dřevěného táhla. Z komory do dědičné štoly ústilo velké dlabané koryto z jedlového dřeva. Při postupném čištění bylo objeveno další, z prken skládané, korýtko, které ústilo do velkého koryta. Další skládané korýtko vede od čerpadla směrem pod haldu.

Celý stroj pracující v dolu můžeme popsat jako typ Ehrenfriedersdorfské pumpy, která byla známá již v šestnáctém století a v tomto případě čerpala vodu z hloubky 30 metrů. . Vyzdvižená pístnice pracovala v páru s další, která se nachází nejspíše na dně úpadnice, nebo byla vyzdvižena geologickým průzkumem. V horní části zachované pístnice je mírně vyhnilý  výřez pro napojení na koryto, které odvádělo vyčerpanou vodu. V čerpadle není žádná známka kovové vložky, která se již na začátku 18. století v pumpách používala a lze tudíž předpokládat, že vůbec nebyla instalována. Ve spodní části čerpadla je nasávací otvor, ve kterém byla zasazena dřevěná mřížka, která zamezovala průniku hrubých nečistot k pístu. Také je možné, že se jedná o servisní otvor pro píst a pístnice navazovala v jedné ose na trubku vedoucí k další pístnici, kterou už podsedala přečerpávací vanička (obě varianty byly běžné, ale zde se asi opravdu jedná o nasávací otvor vzhledem k existenci manžety...). Pístnice má  kolem vrtané díry zasekané proužky kůže a jedná se tedy o jakousi manžetu, která doléhala nejspíše na dno vaničky.  Za předpokladu, že přímo u této pístnice byla vanička, tak skrze ní procházel trn, který byl zasunut do těla čerpadla, těsně pod nasávací otvor. Tento trn měl dvě funkce: těsnil samotné čerpadlo a čerpadlo bylo o něj opřeno. Táhlo čerpadla vedlo, vzhledem k značnému průřezu, k níže položenému patru čerpadel. Dřevěné koryto odvádělo vyčerpanou vodu odvodňovací štolou z dolu. Koryto je z jedlového dřeva a bylo vyrobeno v roce 1714 (zjištěno dendrochronologickou metodou). Velikost koryta byla dána objemem vyčerpané vody a do koryta byly svedeny i další „potůčky“ v dole. Napojení menšího koryta (dnes překrytého třímetrovou haldou suti) bylo v místě výseku v bočnici.