Malý velký archivní objev a nacistické tábory v okrese Liberec

Ivan Rous (napsáno 8. 1. 2010)
Abstrakt
Podařilo se nám dohledat první písemnost vztahující se k stavbě protileteckého krytu Lucemburská z období 2. sv. války a zároveň jsme přidali "nástřel" seznamu zajateckých táborů v okrese Liberec.

Už přibližně tři roky se věnujeme historii protileteckého krytu Lucemburská, který patří mezi největší podzemní stavby v Liberci a stejně tak bude patřit do skupiny velkých krytů i v rámci celé ČR. Zajímavý je i samotným vznikem podzemních prostor, který ještě jednou shrneme:

 

1. Těžba neznámé suroviny (možná železné rudy, objevil se i názor na těžbu hrnčířské hlíny v puklinách až 100 cm širokých vyplněných na jílovou hmotu zvětralým čedičem). Těžba nemusela být prvotním zásahem pod zem, ale až při objevení "ložiska" mohl proběhnout kutací pokus. Památkou na těžbu jsou koleje ve štole přerušené novodobou stavbou krytu. Koleje mají rozchod 350 mm. Zachováno je přibližně 10 metrů. Musíme připustit, že koleje mohly sloužit i pro dopravu ledu, nebo mohlo jít o "průmyslový" vinný sklípek. Bohužel se nepodařilo dohledat žádné archiválie vztahující se k dílu. Pro budovy stojící u ústí štoly sice existuje dostatek dokumentů, ale žádný se nezmiňuje ani o štole, ani o s ní spojených sklepních prostorách.

Žádné dokumenty vztahující se k těžbě nebyly objeveny.

 

2. Po těžbě, nebo naopak před těžbou surovin zde dávní obyvatelé Liberce razili sklepy a lochy, které mohli po puklinách rozšiřovat až do systému chodeb. S tím se pojí i jedna zajímavost. Podle A. Ressla (pokud si dobře pamatuji...) se měly právě v tomto masivu nalézat rozsáhlé několikapatrové sklepy. Dnes po nich není ani památky. Nebo se prostě jedná o chodby později využité protileteckým krytem? Pokud bychom měli sklepy najít, musíme vycházet jen ze dvou údajů - jsou rozsáhlé a několikapatrové. A právě tomu by odpovídal Jantschův sklípek pod domem v jižní řadě domů Sokolovského náměstí. Jenže na plánu z 2. sv. války je v tom místě do něj vedena pouze úzká šachta, i když fakticky vedly až do "přízemí" krytu schody, které byly při rekonstrukci po roce 1945 zazděny a celý prostor sklepní chodby pod domem zasypán.

Žádné dokumenty vztahující se ke sklepním prostorám nebyly objeveny.

 

3. Další fází byl projekt podražení Sokolovského náměstí. Pravděpodobně v roce 1938 či 1939 (ale stejně tak to mohlo být až ve 40. letech) začaly práce na ražbě patní štoly tunelu, který měl spojit Frýdlantskou ulici s ulicí U Stoky.

Existuje jediný výkres, který není datován a jen jednoduše zachycuje trasu tunelu.

 

4. V roce 1944 byl projekt tunelu změněn a po vyhlášení programu štolových úkrytů se začalo pracovat na stavbě, která byla nazvána "Staroměstské štoly". Výraz "štoly" v tomto případě neodkazuje k staršímu dílu, ale je používán ve významu štolového úkrytu, tedy krytu. V tomto období byl původně přímý tunel rozšířen o labyrint štol u Lucemburské ulice, menší systém chodeb u Tovaryšského vrchu a dvě dvojité místnosti. Projektovala se dlouhá odbočka ke kostelu sv. Kříže a vstupní labyrinty.Na konci války byl kryt v hrubých obrysech vyražen, dva krátké úseky byly vyzděny a práce v podzemí se na několik let přerušily.

Výkresová dokumentace zahrnuje jeden axonometrický výkres, několik půdorysných plánů a výkresy vchodových objektů (protitlakových labyrintů).

 

Nález

Do roku 1945 nevíme nic. ...tedy do 5. 1. 2010 jsme nic nevěděli. V pozůstalosti J. J. (náčelníka štábu CO v 80. letech 20.stol.) byl mimo jiných "rodinných" dokumentů nalezen soupis nějakých závad na domě z roku 1989. Zažloutlý slepený papír byl torzem formuláře s nadpisem: "TAGESBERICHT von Bau des AltStädterstollen." Našli jsme přesně to co jsme hledali léta po archivech. Na následujících řádkách je jednoduchý přepis do češtiny. Bohužel velká část textu v kolonce "zvl. pozorování a žádosti" (tedy připomínky) je nečitelná.

 

DENNÍ VÝKAZ

stavba Staroměstský kryt (Staroměstské štoly - Altstädterstollen)

za období od 18/2. 18 hodin do 19/ 2 18 hodin

 

Staveniště: Rybářská (Fischerstollen)

___________________________________________________________________________

Pracovní síly:

Společná pomoc 8-10   10-12   12-14   14-16   16-18   18-20   20-22   22-24    celkem:

                         2/2      -          2/1     8/5/2     4/2/1   4/4/1   11/7/1       -        31/21/5

zvláštní pozorování a žádosti             ...... od 8 do 12 hodin .....

___________________________________________________________________________

kolik válečných zajatců pracovalo                                             318

chování atd.                                                                             dobré

___________________________________________________________________________

Vykonaná práce                                                               1,50 m   2 staveniště (Baustellen?)

Hnaní (ražba)

Povaha horniny

..........spotřeba

 

Je to jen polovina jediného formuláře, ale díky tomu dnes můžeme k historii stavby za 2. sv. války napsat alespoň něco. Podle plánů měl kryt tři či dokonce čtyři pracoviště. Výkaz popisuje práci na původním ústí tunelu u Frýdlantské ulice. Celkem zde pracovalo 318 vězňů. Za předpokladu, že se pracovalo i na ostatních vchodech, mohlo najednou na díle pracovat až tisíc lidí. Nutno dodat že zdroje, v podobě zajateckých táborů, v Liberci byly. Ve formuláři je i kolonka chování vězňů s poznámkou dobré. Na dvou místech bylo za směnu vyraženo 1,5 metrů chodby. Chodby měly velký průřez - zdilo se z prostoru mezi stropem a klenbou - a postup je odpovídající. Další zajímavostí je "Společná pomoc", což byla pravděpodobně výpomoc místního obyvatelstva.

 

To co jsme hledali po institucích se nakonec objevilo v miniaturním torzu tam kde by to nikdo nečekal. Zároveň je jasné co se stalo s archiváliemi - byly používány jako poznámkové papíry na štábu CO po několik desítek let a to bohužel zčásti vylučuje možnost objevit je v archivech.   

 

Dodatek - seznam nacistických táborů na území libereckého okresu (Liberecko ve stínu nacismu, Liberec 1988):

 

Zajatecké tábory:

Bílý Kostel                         70             Fr                     zem.

Bílý Kostel                         100           R                     textilka?

Bílý Potok                          50             Srbové             železn.

Boleslav                             ?                ?                      text.?

Frýdlant v Čechách             11               Fr                    text.

Frýdlant v Čechách             50               R                     lom a velkostatek

Horní Řasnice                     ?                 ?                      ?

Hrádek nad Nisou               60               Fr                    Spreewerk

Hrádek nad Nisou               30               Fr                    Spreewerk?

Chrastava                          ?                 židovský t.       ?

Loučná (Hrádek)                 60               It                      Spreewerk

Loučná (Hrádek)                 350             It                      Spreewerk

Liberec (N. Pavlov.)             550             Fr                    text., lomy, železn.

Liberec (Dolní Hanych.)       100             ?                      ?

Liberec (Horn. Růž.)            35               It                      práce ve městě

Liberec (Košická)                500             R, Ang.           práce na nádraží

(pozn: Pravděpodobně pracovali na stavbě velkého protileteckého krytu pod nádražím)

 

Liberec (Horní Suchá)          600            Fr, P, Řekové            trať do Čes. Lípy

(pozn.: Skupina vězňů z Horní suché byla přechodně ubytována na "Blaupunktu" v Textilaně. Na trati pravděpodobně pracovali na rozšíření Karlovského tunelu tak, aby tím mohl projet vlak naložený vojenskou technikou. Podle výpovědi pamětníků se měla kdesi v okolí Karlova (nedaleko Horní Suché) razit štola, která byla postupně vybavována el. osvětlením.)

 

Liberec (H. Růžodol)           150           P, Ukr.             ?

Liberec (H. Růžodol)           30             Fr                    práce ve městě

Liberec (H. Růžodol)           30             ?                      práce ve městě

Liberec (H. Růžodol)           100           P, Fr                ?

Liberec (Kateřinky)             20              R                     ?

Liberec (Kateřinky)             146            R                     výroba ?

(pozn.: K továrně čp. 52  a táboru v ní se podařilo dohledat ve stav. archivu pár drobností ve formulářích. Tábor byl postaven v lednu 1943, a místo popisu práce vězňů je uveden jen "Speciální provoz". I v této továrně byl hlouben protiletecký kryt.)

 

Liberec (Kateřinky)             40               R                     výroba skl.

Mníšek                              124             It, R, Ukr.        textilka

(pozn.: 30 mužů, 92 žen a 2 děti. Přivedeni v září 1944 ze zničené muniční továrny z Lešné-Marklissa. Jde o tov. Baworovo, u které byla zřízena pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen a kde byly na dvou lokalitách raženy "podzemní továrny". Jedna část (přímo u továrny) byla dokončena a prostor se využíval jak k výrobě, tak i ke skladování. Výroba mimo jiné zahrnovala střely V1 (nikoliv V2), drobné díly do V2 (vstřikovací trysky) a pomocné startovací raketové motory.)

 

Oldřichov na Hranicích       120            Fr.                  Spreewerk

Raspenava                        300            různé              přádelna, pozd. Bosch

Raspenava                        40              R                    přádelna

Stráž nad Nisou                500            Fr, R               Elektromechanik

Višňová                            200           P, R, Fr            Juta

 

Pobočky koncentračních táborů:

Bílý Kostel                                 KT Gross-Rosen

Chrastava                                  KT Gross-Rosen            ženský KT

Nové Město pod Smrkem            KT Auschwitz                mužský KT

(pozn.: podle výpisu cílů strategického bombardování se zrušil cíl "továrna Ig. Klinger", protože podle místních zpráv je zde ubytováno 1500 vězňů

 

Seznam není úplný a nezahrnuje stav na konci 2. sv. války, kdy na liberecko bylo převedeno mnoho vězňů z koncentračních táborů na Dolním Slezsku. Zároveň nejsou uvedeny pobočky KT okresu Jablonec. Připravuje se celkový soupis poboček KT i zajateckých táborů s důrazem na podzemní objekty. 

© webmaster 2009
Uživatel:
Heslo: