Jak si všímáte, nenapsal jsem do nadpisu obligátní "Další víkend v Polsku". Začíná nám být pomalu trapně, když zjišťujeme, že oblíbené destinace Krtka jsou několik set kilometrů na sever a moje několik set kilometrů na jih a několik set kilometrů na východ. Samozřejmě je tu i Catalina, který problém vyřešila "triangulační" metodou s občasnou kvadraturou a přímé několikasetkilometrové linie zacyklila. A ovšem zbývá Márty, který zde byl v pozici kurfiřta a korunoval celé neblahé počínání Patrolem. Prostě jsme se shodli, že čím větší auto, tím lépe. S těmito ekologickými propozicemi za demonstrací ekologů se vyjelo do polských hor.

Výjezd doprovázely ekologické bouře až do Náchoda, kde se k protestujícím přidali i Důchodci za životní jistoty, spolek anarchokomunistů a levicová mládež, která požadovala, aby na jednoho cestujícího připadlo jen 12 kW výkonu vozu. Popravdě 12 kW by nepohlo ani malým kubíkem fárání, nehledě na fakt, že Márty mě trumfnul a sbalil si kubík a půl.

Po překročení hranic jsme si všichni vydechli, na první benzínové pumpě koupili "No to chrup!" a citrusové pivo a mírně se pousmáli. Krtek prohlásil: "Konečně doma!". A opravdu! Polsko nás přivítalo s otevřenou náručí. V Kladsku právě byla v plném proudu obrovská demonstrace na podporu zbrojení a starosta z tribuny nabízel nějakou základní školu jako raketovou základnu. Po demonstraci nastal hon na ekology. Začne to tím, že obyvatelé začnou pálit PET lahve naplněné pilinami a olejem. To vyprovokuje ekology, kteří vylezou z ekocenter a začnou si do diářku čmárat poznámky o hříšnících. Když je ekolog v tom nejlepším rozpoložení (což znamená že se pocitem sociálního inženýra-správňáka udává spoluobčany), vrhnou se na něj obyvatelé města a zlynčují ho, případně ho nahánějí křivolakými uličkami starého města a u řeky ho lapnou do připravených sítí. S organizátory jsme popili nějaké to pivo, Catalina se zajímala o právní aspekty těchto podvečerních honů a Márty živě debatoval s majitelem vystřelovací sítě. Krtkovi byla zima. Po dlouhé době jsme naše kladské kolegy opustili a vydali se na cestu do Bielawy. Z okének jsme mávali na rozloučenou.

Po příjezdu do Bielawy jsme potkali Mediatora s Mediatorovou a malou Mediatorkou, ale ani takhle příjemná společnost nás nepřesvědčila abychom se ubytovali. Snažil jsem se majiteli penzionu vysvětlit, že luxus který nám nabízí je sice pěkný, ale že uděláme škody za více zlotých než co od nás vybere. Demonstrativně jsem před něj položil obal na fotoaparát. Položení bylo sice trochu prudší, ale tak velký kráter jsem nečekal ani já. Plovoucí podlaha vypadala jako místo, kde se noří ledovec do oceánu. Okamžitě nás vyhodil a my se vydali na cestu do naší krásné Srebrne Gory, kam jsme dorazili ve 22:00.

Druhý den začal jako každé polské ráno - bitvou o WC a debatou o tom, kde se na pokoji vzal kontejner, dopravní kužel, křeček a směrovka s Boingu 737 letecké společnosti Lufthansa. Směrovku jsme nakonec střelili v bazaru přes ulici a vydali se do Kamionek do dolu.

Cestování podle GPS se nevyplatilo. Když jsme po hodině bloudění přijeli k jakémusi sportovnímu areálu, začali všichni v autě tušit problém. Zvláště když jsme si přečetli na dolní stanici místní lanovky nápis "Lysá hora". Jediné východisko z nouze bylo dělat jako že nic a dál pokračovat podle GPS. Kolem poledne jsme dorazili na místo setkání. Dodnes nevím, proč nám naši jinak spolehliví kolegové tvrdili, že důl je čistý, s jediným zátiskem. Zátisk byla špinavá díra o rozměrech 40 x 20 cm plná bláta a sněhu o hloubce cca 15 metrů. Dolem by šel objekt nazvat jen stěží. Prapodivný propletenec chodbiček. Na nejnižším místě dolu byl vysekaný prapodivný nápis: SCHULMODELL PALINURUS VULGARIS, 1901. Zvláštní... Důl že všeho nejvíce připomínal zažívací ústrojí nějakého bájného tvora. Márty s Krtkem mapovali do doby, než se mezi nimi strhla rvačka. Márty obvinil Krtka, že si mapu dolu vymýšlí, Krtek obvinil Mártyho, že mu z Leicy posílá naschvál špatný údaje. Pořád jim místo mapy vycházel obrázek nějakého raka. Já s Catalinou klidně fotil. Mapovací a fotodokumentační akci Augusty jsme zakončili v pětihvězdičkovém hotelu Černý Rytíř.

Na neděli jsme byli pozvaní opět do Kladska, kde začal výroční podzemní hon na ekology. Místní je naženou do podzemní velmi členité chodby mezi klášterem a pevností, dají jim 10 minut náskok a potom se s halapartnama pustí za nimi. Ekologové se schovávají v ruzných temných výklencích a honci je páčí halapartnami z temných zákoutí. Z naší výpravy jich nejvíc vyšťáral Márty, který dostal od starosty medaili. Catalina se domluvila s Krtkem a pustili se do druhého levelu - šťourali ekology z komínů a jiných vertikál, za což obdrželi zvláštní prémii - krabičku s jedem na ryby.

Dojezd do Brna, Prahy a Liberce byl obyčejně český.