Firma Heinrich List disponovala v Boleslavi na Frýdlantsku pravděpodobně čtyřmi sty zajatci, asi dvěma sty pracovníků z východu a několika totálně nasazenými Čechy, kteří prováděli geologický průzkum. Jeho cílem se v posledku stalo vybudování podzemní továrny, ale tento záměr se rodil v několika fázích, které nám odhalují dochované výkresy.

 První z nich pochází z 10. října 1944 a je provedený tuší; jde o řez velkým protileteckým krytem s názvem L. S. Stollenanlage Fa Heinrich List Bunzendorf, Profile 1:1000. Výkres vznikl ve Frýdlantě a projekt nese číslo 184-B. Jsou na něm zachyceny dvě štoly, jejichž příčným propojením mělo vzniknout místo pro ukrývané. V projektu je zanesena i konstrukce betonového zvonu s metr tlustými zdmi, který kryje ventilační šachtu. Obě přístupové štoly měly být skoro 120 metrů dlouhé. Druhý výkres je půdorysem objektu. Datován je říjnem 1944 a najdeme v něm hrubě vyznačený projekt protileteckého krytu pro tisíc lidí. Kromě toho jsou sem však také jemněji zanesené chodby označené jako „rozšíření o výrobní štoly“. Dále jsou na půdorysu vidět tři stavby ventilačních zvonů. Výrobní prostory mají podobný charakter jako u podzemního objektu v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Nejedná se o „klasickou“ podzemní továrnu tvořenou velkými výrobními sály, ale spíše o hustou síť užších chodeb. Z toho můžeme soudit, že se zřejmě měla využívat podobně jako rychnovský podzemní objekt firmy Getewent, tedy jako zkušební a testovací bunkr. Poslední, nejnovější výkres není bohužel datován, ale jedná se už skutečně o projekt velké podzemní továrny. Jedenáct přes padesát metrů dlouhých sálů mělo být spojeno třemi přístupovými štolami. Projekt továrny je v mapě označen červeně a je do něj prolnut plán protileteckého krytu. Továrna měla totiž využít jeho přístupové štoly, což mohlo být dáno i zahájením průzkumných stavebních prací v terénu. Tento projekt již naplňuje představu o výrobních podzemních prostorách; od stavby „testovacího“ bunkru se tedy nejspíš upustilo, pokud k ní vůbec mělo dojít.

 Kromě archivních dokumentů je k dispozici také svědectví, které se traduje v jedné frýdlantské rodině. Podle něho byla do Boleslavi v roce 1944 povolána skupina totálně nasazených osob a snad i zajatců z tábora, který se nacházel ve frýdlantském kamenolomu. Šlo o nevelkou skupinu, která měla dlouhou praxi s prací v lomu. Skupinka dostala za úkol provést výlom na místech, kde měly stát vchody do projektované podzemní továrny. Z frýdlantského lomu se za tím účelem do Boleslavi přemístilo i strojní vybavení, včetně kolejí a kiplor (lomařských vozíků). Skupina zde byla přímo ubytována. Lomaři razili vchodové výlomy vždy až na místo, kde se stýkala břidlice s pevnou žulou. Pouze u vchodu C provedli nedlouhou ražbu štoly nebo snad jen malé kapsy v žule. Při tom se došlo k poznatku, že kopec je po odstranění břidlicové lavice tvořen žulovým masivem a je vhodný k další ražbě. Materiál se skladoval na druhé straně silnice, přes kterou vedla úzkorozchodná drážka. Poslední den se prý u skupiny objevil vysoce postavený důstojník či politický činitel – lomaři si vyslechli poděkování a byli převezeni zpět do Frýdlantu.